Ptáme se trenéra Aničky Kerbachové

Anička dosáhla v letošní halové sezóně pozoruhodných výsledků a prokázala výkonnostní skok.
Položili jsme 11 otázek Vladimíru Kučerovi, trenérovi Aničky Kerbachové, jak on to vidí.

Od jaké doby se datuje vaše spolupráce trenér a závodnice?
Od jara 2012. Tedy od jejích 12 let.

V čem vidíš především takový výkonnostní skok v letošní hale?
Nemyslím si, že jde o skok, ale o pokračování plynulého vývoje výkonnost, o který se snažíme. Zatím v každém roce udělala podobný pokrok. Jdeme trochu netradiční cestou rozvoje rychlostních schopností a ono to funguje. Pomohl mi rozhovor s bývalým sekretářem německého atletického svazu, Honzou Kernem, který mě zkontaktoval s bývalým mládežnickým trenérem Renaty Stecherové, světové rekordmanky na 100 m a ten mi řekl dost zajímavého. Nejde o trénink a tréninkové prostředky, ale o celkovou filozofii tréninku v mládežnických kategoriích. Rovněž mi pomohl Ivo Piták, trenér sester Drahotových. V neposlední řadě musím jako příčinu vzestupu uvést i klid na práci v novém oddílu, neřešíme pomluvy, šeptandu, útoky na počítačových sítích apod. Rovněž rozhodnutí Komise mládeže o mimořádném zařazení Aničky do SCM bylo hlavně mohutným psychologickým stimulem.

Očekával jsi tak skvělé výsledky a zlepšení v proběhlé halové sezóně či předčila i tvoje očekávání?
Jak již jsem říkal, jde o pravidelné zlepšování a tak se výsledky predikovat daly, ale vždy potěší, že něco funguje. Ťuk, ťuk.

Jakého českého rekordu Aničky si z tvého pohledu ceníš nejvýše, i třeba 200 metrů?
Výkon na 200 m je opravdu nejhodnotnější. Je s ním 1. v Evropských tabulkách jak do 15ti, tak 17ti let. Nečekal jsem takové zlepšení na 60 m, neb Anička není sprinterka, nerada to slyší, ale rychlostní schopnosti jsou základ všech atletických disciplin. (příloha: Světové tabulky na 200m)
 
Jaké máte hlavní cíle pro letní sezónu 2015?
EYOF, Evropské hry olympijských nadějí v Tbillisi v červenci. Zde se sejdou nejlepší evropští atleti do 16ti let. Z domácích akcí to pak bude Olympiáda dětí a mládeže v Plzni a pochopitelně MČR jednotlivců a družstev. Bude startovat i na českých mítincích- Praga Academica, Dukla mítink, VC apod. a dle možností i na mítincích v Evropě.

V které disciplíně, nebo disciplínách, vidíš největší perspektivu své svěřenkyně do budoucna?
Těžká otázka. V nejbližších letech to bude sprintersko vícebojařská příprava. V budoucnu to mohou být překážky, 200m, 400m, víceboj, dálka. To ukáže čas. Nakonec Irena Szewinská získala medaile na OH v 18ti letech na 200m, v dálce a 4x100m a pak se stala o tři olympiády později vítězkou na 400 m. Nedávno jsem se s ní potkal v O2 aréně na HME.

Jaké jsou silné a na druhou stranu slabší stránky Aničky v tréninku a závodění?
Je především závodník a prestižák. Nerada prohrává i v Člověče nezlob se. V závodě je i o 2 třídy lepší než v tréninku. Ráda závodí a čím důležitější závod, tím lépe závodí. V tréninku je ale pilná a spolehlivá, je velmi inteligentní a velmi dobře se s ní komunikuje. Je zrozena v Rybách s Měsícem a Marsem ve Lvu, což je pro sport naprosto ideální kombinace.

Nedostatky má jistě každá. Zatím vůbec nepochopila pohyb při skoku do výšky. Nedostatkem, a nebo naopak výhodou do budoucna je, že není ani zdaleka tak silná, rozvoj silových schopností, jak by ukazovaly výsledky v jednotlivých disciplinách.

Co by jsi vzkázal mladým atletům vhodného k následování?
Sport a pohyb je každodenní činnost a den bez pohybu je dnem promarněným. Více času je třeba trávit v přírodě a na hřištích, méně pak u počítače, facebooků, telefonů apod.

Jaké vlastnosti by měl mít mladý atlet k dosažení vysoké výkonnosti v pozdějších letech a jaké by míti neměl?
Cílevědomost, píle a trpělivost. Přeji mu pak inteligentního a vzdělaného partnera v podobě trenéra. Musí být i sám vysoce inteligentní, neb blb nemá šanci ani ve sportu, ani v žádné jiné lidské činnosti dosáhnout svých potencionálních možností. Tím jsem vlastně odpověděl i na druhou část otázky.

Jaká je, dle tvého názoru, nutná míra talentu a tréninkové práceschopnosti k dosažení kvalitních výsledků?
Práceschonost a tzv. trénovatelnost, tedy schopnost dát si poradit, jsou nedílnou a velmi podstatnou součástí talentu. Každý se narodí s talentem pro něco, kdo má štěstí a podporu rodičů může potkat ve správnou chvíli správné lidi a tento talent rozvinout. Podobných případů je bohužel málo. Navíc český vzdělávací systém neumí pracovat s mimořádnými talenty všeho druhu a vyvíjí maximální úsilí jakýkoli talent dotlačit do normálu, do průměru a tím jej zlikvidovat. To platí pro nadané vědce, sportovce, hudebníky, umělce.

Máš nějaké trenérské motto?
Několik:

• 1) Omluvou pro neúčast na tréninku je účast na vlastním pohřbu (Robert Změlík- OH šampion v desetiboji)
• 2) Trénink je dlouhodobý, trpělivý, cílevědomý……atd., ale zejména pedagogický proces.
• 3) Práce trenéra není věda, nedá se vyčíst, spočítat ani předepsat, je to umění, citlivost, invence, schopnost se vcítit. Na druhou stranu je blbost tzv. slavný trenér. Slavný může být sportovec, ne trenér.
• 4) Kdo se bojí, s... v síni a Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.

Ptal se: Ladislav Kárský

Přidáno/aktualizováno: 22.3.2015

Další aktuality